Energetická soběstačnost obce …

Domů Fórum Vaše témata Energetická soběstačnost obce …

Zvolené téma neobsahuje zatím žádnou odpověď. Do diskuze (1 hlas) se naposledy zapojil uživatel  patriot a poslední změna proběhla před 3 roky, 4 měsíců.

Prohlížíte 1 příspěvek (z 1 celkově)
  • Autor
    Příspěvky
  • #245

    patriot
    Účastník

    Možnosti využití obnovitelných zdrojů pro zvýšení energetické soběstačnosti města Jindřichův Hradec.

    Obnovitelné energetické zdroje využívané obcemi představují využitelný potenciál pro úspory za nákup energií, s následkem lepšího hospodaření obce a přinášejí částečnou nezávislost na sítích centrálních dodavatelů energií a paliv.

    V současnosti jsou prakticky využitelné obnovitelné zdroje:
    1. Vodní energie
    2. Energie biomasy
    3. Energie slunečního záření
    4. Energie větru

    Současné využití obnovitelných zdrojů v Jindřichově Hradci:

    Vodní energie:

    Použitelné spády řeky Nežárka a rybníku Vajgar jsou prakticky asi plně využity.
    Jednu elektrárnu provozuje město -„U devíti mlýnů”, s instalovaným výkonem 60kW.
    Další efektivní rozvoj není prakticky možný.

    Energie biomasy:

    V Jindřichově Hradci jsou dva energetické zdroje spalující biomasu a dodávající tepelnou energii městu – přes společnost Teplospol a.s.
    
    Energetické centrum Biowatt v areálu „Jitka”, dodávající cca 35% tepelné spotřeby města.
    Majitelem a provozovatelem je ČEZ. Celkový výkon 18500 kW, elektrický výkon 5600 kW

    Jindřichův Hradec – U nádraží – majitelem je Teplospol a.s. Byl i původním provozovatelem. Po požáru technologie si s tím Teplospol nedokázal poradit a pronajal kotelnu společnosti Komterm a.s. Praha.
    Firma Komterm kotelnu opravila, v současnosti ji provozuje a teplo prodává městu přes Teplospol a.s. Celkový výkon 6000kW.

    Kotelna na Jitce je zálohována dvěma mazutovými kotly a kotelna u nádraží plynem.

    Město tedy není provozovatelem žádné „ekologické” kotelny .

    Další městské kotelny spalují plyn a LTO .

    Je otázkou zda výstavba nových kotelen /přestavba stávajících/ na biomasu by byla efektivní, neboť biomasa se stala oblíbeným palivem i pro tepelné elektrárny.
    Obě místní „ekologické” kotelny biomasu nakupují od pěstitelů v širokém okolí.
    Řešením by bylo pěstování biomasy na pozemcích města v městské režii.
    Tak to řeší některá menší města v sousedním Rakousku.

    Využití zářivé energie Slunce :

    Zatím nepříliš „městsky” využíváno, snad jen v krytém bazénu.
    Zde se nabízí potenciál k využití.

    Termické kolektory :
    Velká tepelná účinnost.
    ALE : Tepelné využití z běžných termických „solárních” kolektorů je omezeno v letním a snad přechodném období na ohřev TUV .
    V zimním období je zařízení prakticky neúčinné.
    Pro přitápění budov by byla nutná rozsáhlá instalace, v letním období nevyužitá a s potřebou regulace nadbytečného výkonu – neekonomické řešení.

    Fotovoltaické panely :
    Nižší celková účinnost oproti termickým kolektorům.
    ALE : Univerzální použitelnost. Výroba energie i v zimním období.
    Problém s nadbytečným výkonem se dá snadno řešit:
    Jednoduše a třeba nouzově odpojením zdroje (panelů).
    Lépe a ekonomicky : prodejem přebytečného výkonu do distribuční sítě.

    U malých soustav je vhodný „ostrovní provoz” (oddělený od distribuční sítě) a vhodná akumulace – např. ohřev TUV (levnější) nebo přímá akumulace elektřiny (drahý způsob vzhledem k ceně vhodných akumulátorů)

    Vhodné plochy pro fotovoltaiku by se daly najít na mnohých městských budovách.
    Třeba jižní plocha střechy kinosálu KD Střelnice je téměř ideální pro docela velkou instalaci fotovoltaických panelů.

    Využití energie větru :

    Město Jindřichův Hradec leží v mělkém údolí řeky Nežárky a Hamerského potoka. Pro větrnou energetiku to není příhodné místo.
    Použití větrných generátorů elektrické energie v blízkosti obydlených míst je nepatřičné.
    Vhodné lokality by se daly najít na území místních částí.
    Takovou příhodnou lokalitou pro stožár s větrnou elektrárnou je Rýdův kopec na území místní části Děbolín.
    Jistě by větrná elektrárna byla užitečnější investicí než tamtéž plánovaná luxusní rozhledna.
    I s velmi pravděpodobnou možností dotace od EU.

    . . . . .

Prohlížíte 1 příspěvek (z 1 celkově)

Pro reakci na tento článek se musíte přihlásit.