Spoluúčast občanů na rozhodování

Zatím není v Jindřichově Hradci příliš zvykem, aby občan výraznějším způsobem zasahoval do toho, jakým způsobem se nakládá s rozpočtem města. Potom se někdy nestačíme divit,  do jakých projektů se investuje, i když nejsou pro řadu občanů prioritou a na jiné se již peněz nedostává, jaké objekty město prodává nebo jaké chce stavět, přičemž vypisování petic často zůstává bez efektu.

Chtěli bychom proto do komunální politiky vnést zatím jediný u nás obecně uzákoněný, ale málo využívaný nástroj přímé demokracie, který by lidem umožnil více rozhodovat o přerozdělování peněz a zachoval jim možnost ovlivňování věcí veřejných více než jednou za čtyři roky v komunálních volbách, kdy je další rozhodování občanů ponecháno na jejich volených zástupcích. Pokud zastupitelé nehospodaří, tak jak bychom si představovali, nemáme příliš jiných možností, než vznášet dotazy v diskusních fórech, sepisovat petice nebo stěžovat si v soukromí a propadat tak další frustraci a pocitu beznaděje.

Proto bychom chtěli podpořit participativní rozpočet, ve kterém mohou občané města přímo rozhodovat o využití části peněz z městského rozpočtu a takto více ovlivnit, které projekty dostanou přednost. Proces spolurozhodování na správě města by byl podpořen setkáními zastupitelů s občany, kde by bylo umožněno předkládat konkrétní návrhy ze strany zúčastněných, diskutovat nad nimi a dosáhnout tak společného konsenzu.

Za tímto účelem by se také konala místní referenda, která mají větší tradici v některých západních demokraciích, jako např. ve Švýcarsku nebo sousedním Rakousku, v referendu by se rozhodovalo o podstatných a velkých zakázkách týkajících se především zásadnějších stavebních projektů, využití důležitého objektu v majetku obce nebo nákupu či prodeje městského majetku. Ideální by bylo, kdyby se referenda konala jednou ročně a spojila se s termínem voleb, které se v daném roce konají.

Referendum potom probíhá podobně jako volby. Každý občan, který dosáhl 18 let věku a má trvalý pobyt na území obce, hlasuje pro nebo proti návrhu referenda a odpovídá na jednoznačně položenou otázku, která umožňuje odpověď pouze ano, nebo ne. Aby byl výsledek referenda platný, je třeba, aby se zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných voličů, v referendu potom zvítězí ta varianta návrhu, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina občanů, kteří se referenda zúčastnili a alespoň 25 % všech oprávněných občanů. Výsledek referenda je potom závazný a zastupitelstvo obce nesmí v dané otázce rozhodnout jinak.

Pro kvalitní rozhodování je také důležitá dostatečná znalost problematiky, o které se v referendu rozhoduje, ta by se osvětlovala na výše zmíněných setkáních se zastupiteli a cestou zveřejňování informací na internetových stránkách města. V komisích připravujících podklady pro radu a zastupitelstvo by byli zastoupeni i nezávislí odborníci. Zároveň rozpočet města a zápisy z jednání rady a komisí by byly zveřejněny na webu.

Příkladem místních referend v ČR, která dopadla úspěšně, je např. rozhodnutí občanů Prahy 7 o otázce zachování zdravotnického zařízení léčebně preventivní péče na území Prahy 7, v Koběřicích na Opavsku se občané v referendu vyslovili proti prodeji nedostavěné budovy obchodního centra s přilehlými pozemky investorovi a v Plzni zabránili výstavbě obchodního centra v jádru města.

Tímto způsobem by v dalších letech mohli více rozhodovat i obyvatelé Jindřichova Hradce.

Kateřina Duchoňová, za Změnu